„Jmenuji se Lenka. V 17 letech mi v holenní kosti kolene našli osteosarkom. V páťáku na šestiletém gymplu jsem hodně sportovala. Málo jsem spala, zřídka odpočívala. Školu, vztahové i rodinné problémy jsem příliš prožívala, obviňovala se. Nežila jsem zdravě: např. jsem používala denně mikrovlnku, holdovala mražené pizze, rohlíkům, uzeninám, tavenému sýru atp. Vzpomínám si, jak jsem se často cítila vystresovaná, vyčerpaná, nespokojená sama se sebou. Nikdy by mě nenapadlo, co přijde.

Pár týdnů mě pobolívalo koleno. Po rentgenovém vyšetření mi s diagnózou menisku dali nohu do sádry. Když mi sádru sundali, nic se nezlepšilo. Děda mě po známosti dostal na magnetickou rezonanci, čímž mi možná zachránil život. Pak už to šlo ráz naráz: Brno, biopsie, chemoterapie, operace a náhrada nádoru homoštěpem, další chemoterapie. Tehdejší přítel spolu s maminkou se mi stali největší a nejdůležitější oporou. Obklopila jsem se rodinou a přáteli, i když mi po biopsii a zjištění výsledků ihned nasadili chemoterapii. Zafungovala, vyjmuli nádor a nahradili jej homoštěpem. Léčba pokračovala a intenzivněji. S maminkou jsme střídaly dětskou onkologii, ortopedii u Sv. Anny a domov. Učitelé mi chodili vysvětlit těžkou látku nebo mě přezkoušet. Odmaturovala jsem se dvěma berličkami. S těmi jsem chodila ještě asi dva roky do lesa na houby, na party, do školy, na zkoušky i na nákupy.

V průběhu nemoci jsem měla své vnitřní nastavení: mám nemocné jen kolínko, zbytek těla je zdravý. Např. mohla jsem jet na invalidním vozíku, ale šla jsem raději pěšky o berlích. Teď mám jizvu, artrózu v koleni, nenosím minisukni, nekleknu si, nemůžu utíkat, hrát basket ani lyžovat, trochu kulhám – ale žiju. Během léčby mi uspali vaječníky. Vystudovala jsem VŠ, mám skvělou práci, úžasného partnera a děťátko. Svůj mozek programuji na šťastný život. Dbám na odpočinek a výživu: vaříme ze skvěle chutnajících přirozených potravin, vyhýbáme se polotovarům a chemicky zpracovaným potravinám. Obklopuji se skvělými lidmi. Denně vnímám vítr, slunce, zpěv ptáků, zvuky kavárny, vůni dobrého parfému a hlavně samu sebe. Užívejte drobných radostí. I těch nejmalinkatejších. Oslavujte a bojujte jako o život!“

~ Lenka