„Nemám ráda velké skupiny lidí, jsem nervózní, když mám mluvit před lidmi, které až tak dobře neznám, a když mám vyjádřit své vlastní myšlenky, dost často se do nich zamotám… než jsem se přidala k svépomocné skupině, dost jsem o tom přemýšlela. Nakonec jsem si řekla, že by to nemuselo být špatné, občas si popovídat s někým, kdo si prošel něčím podobným jako já a má možná podobný pohled na svět, a když se nebudu cítit v poho, tak se už příště nepřihlásím nebo budu prostě jen poslouchat. A víte co? Zjistila jsem, že je to strašně fajn, co strašně, je to skvělý. Od té doby se těším na každý setkání a v momentální době, kdy člověk nemůže jít s kámoškou na kafe (hlavně proto, že se bojí o vaše zdraví  ) je fajn si s někým pokecat i když to není face to face, ale vlastně je!   Díky Google meet se vidíme, tak co. Jasně, ne vždycky mám téma, který bych chtěla sdílet, ale to nevadí. Většinou někdo něco nadnese a konverzace se pak rozjede sama. Že zrovna nemám náladu? Že jsem unavená? No problema, naposledy jsem byla děsně unavená a ze začátku se mi ani nechtělo mluvit, ale byla jsem ráda za společnost, protože jen mezi námi… moje rodina mi už za ten rok leze pěkně na nervy :).“